1 a 1/2 roku v márnici- 2. Plán

12. ledna 2009 v 18:48 | Tic-Týna a Tac-Ferdi
To musí být konoha." Zůstali mu jen oči pro pláč. "Co se sakra stalo!" Řval si v duchu v hlavě. "Co budu dělat." Složil se na kolena a bylo mu do breku.
Nyní úplně chápal Sasukeho pocity, když byl rod vyvražděn jemu. Ale tady nešlo jen o jeden klan, šlo o jeho vesnici, Konohu! Z jeho vesnice zbyly jen trosky. Brečel s hlavou svěšenou a hleděl do země. "Sakuro…" Zasténal. V živé paměti uviděl vzpomínku. Vrátila se mu malá část jeho paměti.
Naruto klečel na zemi před Sakurou. Ta se na něj udiveně podívala.
"Sakuro-chan, vezmeš si mě." Usmál se a vytáhl prstýnek.
"Ano." Vykřikla dívka a objala ho kolem krku.
"Sakuro-chan…" Rozbrečel se jako malé štěně, když se mu vybavila ta vzpomínka.
Vzali mu Sakuru. Znemožnili mít rodinu, malé dítě, mít štěstí… Vzali mu jeho sen, stát se hokagem. Zabili mu přátele, lidi, kteří ho respektovali. Konoha, byla jako jeho rodina, a on o ní přišel. V jeho smutný tváři se objevil náznak odhodlání a vzteku.
"To mi někdo zaplatí!" Pomyslel si.
Naruto začal sbírat různé trosky budov a stavení, věci které by se ještě dali použít. Všechno odnesl na místo, kde kdysi stála brána konohy. Z dřeva kamení a všech možných věcí co našel si za pomoci klonů postavil obydlí. Trvalo mu to 2 dny. Když konečně stavbu dostavěl, vešel dovnitř, byla bez nábytku, měla jen dveře a 2okna bez skla, ale byl to teď jeho jediný domov. Ta budka a ruiny za ní. To bylo teď jeho nedotknutelné území. Vešel tedy dovnitř lehl si do rohu a snažil se usnout, aby si alespoň trochu odpočinul. Nešlo to. Vždy když zavřel oči uviděl tu scénu. Rvalo mu to srdce, to byla jediná bolest co cítil. Nevěděl co s ním provedly ale ať se mu při stavě domku stalo cokoliv, upadl mu na nohu kámen, klon ho nechtěně praštil plaňkou, když se otáčel, nic necítil. Jediná bolest co cítil, byla ta nejhorší. Bylo to srdce, žal, vzpomínky na domov. Takhle nějak se asi musel cítit Sasuke. Naruto měl chuť jít do té vesnice a provést tam to samý, co provedla ona konoze. Zdemolovat jí k nepoznání! Ale pravděpodobně měl jen jednu šanci a tohle by byla sebevražda. Tušil že by při odplatě mohl i zemřít, byl si toho vědom, ale pomsta byla silnější, musí zaplatit za to co provedli Konoze, kdyby ho to mělo stát život! Do téhle sebevraždy by to chtělo spojence.
"Sasuke!" Pomyslel si. "On stále nebyl ve vesnici, musím ho najít!" Pomyslel si Naruto. Zvednul se ze země a začal hledat Sasukeho. Asi týden bloudil po okolí až se mu konečně poštěstilo. Uchihu našel v jedné z jeskyň nedaleko rujn kamenný. Ty naznačovali že Konoha pravděpodobně nebyla jediný cíl té vesnice.
Naruto překvapil Uchihu, když zrovna vykonával svou potřebu v křoví u vesnice. Sasuke se ulekl, takovou návštěvu nečekal.
"Naruto, sakra co tady děláš?" Ulekl se a odskočil dál. Naruto by rád mu rád pověděl co se stalo ale nějak mu to nemluvilo.
"Co tam děláš Sasuke?" Ozvalo se z jeskyně.
"Máme hosta Karin." Odpověděl.
"Koho?" Přišla se žena podívat na návštěvu.
"Naruta." Hleděl ještě stále nevěřícně Uchiha na přítele a zapínal si poklopec.
"Tak ho pozvi dovnitř." Naruto se Sasukem vešli do jeskyně. Ač zevnějšek obydlí nevypadal moc útulně, ve vnitř byl byteček slušně vybaven. Sasuke Naruta usadil na pohovku a sedl si do křesla naproti němu.
"Co tady tedy děláš?" Zeptal se Uchiha opět. Naruto se mu všemožnou mimikou snažil naznačit že nemůže mluvit. Za chvíli se k nim přidala Karin.
"Miluju hádanky." Usmála se.
"Cože?" Divil se Uchiha.
"Že má něco v puse?" Pozeptala se dívka, Naruto zakroutil hlavou.
"Asi chce napít." Řekl Uchiha a šel pro vodu. Naruto ač to nebylo jeho přáním se napil.
"Co tedy chceš."
"Nemůžu mluvit." Zasípal Naruto. Ha, něco mu vyšlo z pusy. Jeho hlasivky jsou asi vyschlí, potřebuje vodu.
"Ještě." Zasípal.
"Aha, nemůže mluvit." Řekla chytře Karin.
"Tak to chce asi ještě." Naruto na obojí kývl.
Sasuke mu přinesl další skleničku. Za chvíli byl Naruto v pohodě, ale moc mu do řeči nebylo.
"Potřebuju tvojí pomoc." Řekl smutně.
"S čím?" Udivil se Uchiha.
"Pomstou." Zablesklo se mu v očích.
"Ty že se snížíš k pomstě?" Vykulil Sasuke oči.
"Zničili Konohu." Podíval se smutně na zem.
"Já vím, Peinovo plán pokračuje dokonale." Usmál se Uchiha.
"Za to může pein? A ty jsi v tom sním?"
"Ne." Začal se řechtat. "Kdybych to táhl z Peinem tak už tady nesedíš."
"A to s tím nic neuděláš?"
"I kdybych s tím chtěl něco udělat, tak to sám nezvládnu."
"A ty nechceš?"
"Ne, Konoha měla na triku vyvraždění mého klanu. Jsem rád že padla." Usmíval se dál. Narutovi ale do smíchu nebylo.
"Takže mi nepomůžeš?"
"Ne."
"A saku…sakuře bys pomohl? Udělej to kvůli ní, když ne kvůli Konoze."
"Sakura? Kdo to je?" Usmál se Uchiha. "Jo ty myslíš tamtu, tu co do mě byla zabouchlá, když jsme ještě byli tým."
"Jo tu!"
"Ta je v Peinovo vesnici, nevím proč ale některý ženy ušetřil, strčil jenom do vězení, ona je jedna z nich.
"Sakura žije?"
"Jo, to mi nerozumíš?"
"Musíme jí zachránit!"
"Děláš jako kdybych šel s tebou."
"Takže ty nejdeš, odsoudíš kamarádku k bolesti."
"Jo přesně tak!" Těmihle slovy Naruto odešel s dost znechuceným výrazem. "Jestli to přežiju tak mu jednou rozbiju hubu." Myslel si cestou.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama